Život s námi někdy zamává. U nás doma to bylo pořádné zemětřesení! To opravdové jsme nedávno zažili také, ale nepředbíhejme událostem.
Ještě půl roku dozadu bychom se vysmáli každému, kdo by nám tvrdil, jak s našimi třemi malými dětmi budeme několik měsíců brázdit Řecko křížem krážem. Měli jsme dobře rozjeté podnikání, které ale dlouhodobé cestování neumožňovalo. Jak se to tedy stalo, že už týden kotvíme na Lefkádě? A byl to vůbec dobrý nápad vyrazit s třemi dětmi na tak dlouho pryč? To si přečtěte dále.
Na změnu v životě není nikdy pozdě
Zdravíme, jsme Ivan a Hanka, rodiče našich dětí, nadšení cestovatelé a ještě donedávna spolumajitelé rodinného hračkářství TAKARO. Svého času ještě před dětmi jsme projeli například Kubu, Azory, Izrael, Nový Zéland a nějaké běžné evropské státy. Vraťme se ale k našemu příběhu.
Bylo to právě toto naše čtvrté miminko, které si uzurpovalo stále více našich sil a času. Přestali jsme cestovat, zrušili naše koníčky, nerelaxovali a jen makali. Zákonitě to po čase, u nás konkrétně po 4 letech, došlo do bodu vyhoření.
Dlouho jsme jej ignorovali, ale nakonec, paradoxně v nejsilnější vánoční sezóně, zatáhli za brzdu. Rozhodli jsme se pro radikální změnu a v lednu 2025 ukončili náš fungující byznys. O tři týdny později jsme sbalili naše tři děti a pár batůžků do osobního auta a tak trošku bez plánu vyrazili na Balkán, zkrátka za sluníčkem.
Jediným cílem bylo dojet na jih Peloponésu, což se nám po pěti dnech a 2100 km skutečně povedlo. Nikam jsme se nehnali a cestou si dopřáli celodenní zastávku ve Skopje a mini zastávku v přírodních termálních pramenech u Thermopyl. Ano, přesně tam, kde proběhla slavná bitva. Pokud tímto směrem pojedete, určitě se na pár hodin zastavte v tamní kaskádovité říčce. A Skopje taky nevynechte, ten kulturní kolorit stojí za omrknutí naživo.
Podrobněji naši bláznivou a neplánovanou cestu sdílíme na Instagramu Hravá cesta, v delší podobě pak na Hravé blogu v deníčcích a sem tam dokonce v travel vlogu na Youtube. Prostě jak nám čas, nálada a především děti dovolí.
„Jste blázni, děti potřebují především režim a domov“
Přesně tuto větu jsme před odjezdem slyšeli z několika stran širší rodiny. My s tím ale nesouhlasíme. Jakkoliv je to někdy s dětmi v cizině náročné, tak objevování světa jim dává neskutečně do života. Zjišťují, že svět nekončí na hřišti před barákem a že jejich mateřský jazyk jim v životě stačit nebude. Ochutnají nové potraviny, ze kterých by nás doma nenapadlo vařit, poznávají nové kamarády.
Ale především si odnesou do života společně strávené chvíle s rodiči, kteří jsou konečně ve svém živlu, nesedí jak hromádka neštěstí nad podnikáním. Takže cestujte, pokud to jen trochu jde. My vám dáme k tomu pár tipů, pokud byste chtěli podniknout roadtrip.
Na co nezapomenout před roadtripem s dětmi?
Následující poznatky jsou na základě naší zkušenosti, ta je s osobním autem, nejedeme obytkou ani karavanem. Co naopak ale můžete, tak vztáhnout si informace na libovolnou destinaci, nemusí jít nutně o Řecko či Balkán, kde aktuálně trávíme čas my.
Co je třeba zařídit:
- Technickou kontrolu stavu auta – zpětně bychom si vzali i rezervní kolo. Před odjezdem jsme zaběhli na servis. Pro sichr.
- Mít všechny platné dokumenty – cestovní pasy, ale i mezinárodní řidičák (vyžaduje se například v Srbsku a mohou i v Albánii), nebo zelenou kartu k autu (chtěli několikrát na hranicích). Mezinárodní řidičák jsme narychlo vyřizovali v den odjezdu pryč.
- Odhlásit děti ze škol a školek – my dokonce řešíme zápis do 1. třídy na dálku. Škola s tím ale neměla žádný problém.
- Ověřit, zda nepotřebujete nějaká speciální očkování – toto by se vesměs Evropy nemělo týkat.
- Vyřídit kvalitní cestovní pojištění – my jsme hledali nějaké roční, kde jsou povoleny výjezdy z ČR na více jak 90 dní. Nakonec jsme našli u Colonnade s krytím do výše 25 milionů Kč.
- Platební kartu s euro účtem – není sice nezbytností, ale chtěli jsme ušetřit na bankovních poplatcích a převodech mezi měnami. Pro jistotu s sebou máme poprvé i kreditní kartu. Co kdybychom si náhodou někde půjčovali auto?! A hodí se mít i nějaké drobné v eurech či dolarech. Na to my pravidelně zapomínáme.
- Ověřený souhlas cestování dítěte jen s jedním rodičem – s velkou pravděpodobností jej nevyužijete. Avšak může se stát, že se nenadále vaše cesty rozdělí a děti dále pocestují s každým rodičem zvlášť. Pak vás mohou na hranicích kontrolovat, zda náhodou nejde o únos dítěte. Obzvlášť pokud jako my nejste sezdaní.
A samozřejmě se sbalit. Tady máme asi velkou výhodu, jsme minimalisté, kteří po světě rádi cestují jen s příručním zavazadlem. Razíme heslo, že v nejhorším se ten chybějící kousek šatstva dá všude dokoupit. Ale většinou se vracíme ještě s půl batohem nevyužitého oblečení. Pokud vás zajímá, co jsme si zabalili na x měsíců po Balkánu, mrkněte do našeho článku Minimalistický šatník.
Co jsme v Řecku zažili a stojí to za to?
Začneme od konce na druhou otázku. Ano, stojí. Ale nebudeme lhát, jsou situace, kdy toho máte se třemi malými dětmi ve věku 2, 4 a 6 let prostě dost. To je věčně „papat“, „kakat“, „kdy už tam budeme“, „mami, on mi vzal…“ Jenže pak uvidíte východ slunce nad mořem, z domu vám zavolají, že v ČR mrzne, zatímco vy paddleboardujete podél Lefkády, projdete se Akropolisem v Athénách a víte, že jste na správném místě ve správný čas…
Závěrem článku vám dáme pár tipů, co na jihu Řecka (Peloponésu), kde jsme strávili celkem 14 dní, s dětmi určitě nevynechat. My jsme si Peloponés rozdělili na jižní a severní. Začali jsme na jihu kousek od vesnice Nea Koroni (cca 40 minut z letoviska Kalamata). A po 9 dnech se pak přesunuli do blízkosti Korinthu. Více se nám líbilo ale na jihu a zpětně bychom tam zůstali déle.
1) Vláčky v Kalamata
V městském parku se nachází kromě 3 dětských hřišť i řada odstavených vlaků, které si s dětmi můžete zcela zdarma prolézt. Některé parní mašinky jsou přístupné i zevnitř. Hned vedle je případně restaurace, ale tu jsme nevyzkoušeli.
2) Městečko Koroni
Navštívili jsme především z důvodu blízkosti, asi 10 minut autem od našeho ubytování. Stojí tu hrad z 13. století, kde ze zadní brány je překrásný výhled. Tamní kuchyně je dokonce zapsána na Seznamu UNESCO, ale neměli jsme možnosti ochutnat. V době naší návštěvy (začátek března) bylo městečko ještě hodně „ospalé“, ostatně jako celé Řecko.
3) Byzantské město Mystras
Původně jsme chtěli navštívit město Sparta, ale toto byl rozhodně lepší nápad. Jedná se o zbytky starodávného byzantského města s poměrně dochovaným hradem, zbytky podhradí i pravoslavnými kostelíky. Vstupné je 6 euro pro dospělého a děti jsou zdarma. Strávili jsme tu asi 2 hodiny, ale dalo by se déle, kdybychom neměli další plány.
4) Dimitrios vrak
V zátoce za městem Gythio se nachází torzo pašerácké lodi Dimitrios (stačí do mapy.cz zadat Dimitrios shipwreck a najde vám to cestu). Z břehu je volně přístupné v plavkách, namočíte se tak max do pasu, spíše méně. Navíc se nachází na nádherné písečné pláži, odkud je i výhled na západ sluníčka. Moc se nám tu líbilo. Nebýt chladu po západu slunka, zůstali bychom tu déle.
5) Město Korint
Samozřejmě jsme si nemohli nechat uniknout slavný Korintský kanál, kde jsme naháněli jeden ropný tanker na Corfu na jeho obou stranách. Nakonec jsme vyhráli a viděli jsme zvedání/padání mostu i proplutí lodě. Krásný zážitek a naše děti si na něj nadále hrají.
Nedaleko Korintu se nachází i oblast Acrocorinth, což je vlastně místo původního starobylého Korinthu. V oploceném areálu jsou zbytky sloupů a nedaleko volně přístupný hrad. My měli to štěstí (nebo smůlu?), že se tady zrovna natáčel velkofilm s Mattem Damonem a Anne Hathaway, takže nás do hradu pustili až třetí den. Viděli jsme i zbytky rekvizit.
6) Město Athény
Z Korinthu jsme si udělali jednodenní výlet do hlavního města Řecka. To bylo hlavně mé přání, jinak s dětmi bychom asi zamířili spíše na ostrov Aegina (viz níže). Mimochodem, v Athénách je i ZOO, ale tu jsme vynechali. Naším cílem, jak jinak, byl především Akropolis. Děti nijak extra nenadchl, ale ty výhledy odtamtud na Athény jsou úchvatné. Vstupné mimo sezónu na místě bylo 10 euro dospělý a děti zdarma. S kočárkem se dovnitř nesmí, ale je tu zdarma hlídání.
Jinak po Athénách jsme se přesouvali metrem. Děti do 6 let jsou zdarma a celodenní lístek pro dospělého vychází na 4,10 euro v roce 2025. Tuto část Athén si užili naše děti, takže jsme jim dopřáli ještě speciální jízdu až do přístavu Piraeus.
7) Most Rio-Antirio
Tento slavný most nedaleko města Patras jsme navštívili až při přejezdu z Korinthu na Lefkádu. Jedná se o silniční most přes Korintský průplav. Jeho průjezd je zpoplatněný a ne málo (15,40 euro za asi 2 minuty jízdy). Pokud chcete ušetřit a máte dostatek času, tak asi za poloviční cenu přes průplav jezdí trajekty. Jen jim ta jízda trvá cca půl hodiny.
Co jsme nestihli a určitě stojí za to, jsou následující místa na Peloponésu:
- Kalavrytský vláček z Diakopto do Kalavryty. Obec Diakopto je na půl cesty mezi Korinthem a Patras. Původně jsme jej chtěli navštívit, leč ten den byly jízdy vyprodané. Doporučujeme si tedy lístek rezervovat včas. Jedná se o asi hodinovou jízdu úzkokolejkou v roklině a mezi skalami.
- Nafplio – o tomto městě na severu Peloponésu jsme slyšeli z více stran, že je moc krásné, ale nemáme ověřeno.
- Ostrov Aegina – sem se dostanete lodí z Athén. Ostrov není příliš vzdálen z hlavního města a nabízí malebné uličky ve městech.
- Monemvasia – toto město na skalách jsem toužila navštívit hlavně já. Však se koukněte na jeho fotky. Leč z našich ubytování bylo opravdu hodně vzdálené. Ono se to nezdá, ale Peloponés na jakékoliv přejetí je fakt rozlehlý. Kromě jedné dálnice jsou tam jen klikaté silničky, po kterých se jede pomalu.
- Olympie – kolébku starořeckého sportu netřeba představovat. Na vlastní oči jsme ji ale neviděli.
Za nás Řecko jako zastávku na roadtripu po Balkánu můžeme jednoznačně doporučit.
Místní tu děti milují, všude na ně mávají a smějí se. To absolutně od nás z České republiky neznáme. Paradoxně jídlo v restauracích nám tu drahé nepřijde (5 lidí se tu najedlo do 35 euro), jinak ostatní věci ano (nafta, potraviny, ubytování v hlavní sezóně). V březnu je to tady vše ospalé, ale to nám nevadilo. Ceny ubytování byly tak třetinové, nikde turisté (vyjma Athén), počasí převážně okolo 20 stupňů a děti vlezly i do moře.
Bonusem jsme tady zažili opravdové zemětřesení. Bylo to poslední noc před odjezdem na sever Peloponésu. Epicentrum o síle 4,9 stupňů bylo od nás asi 60 km na Elea Beach, kde jsme dokonce i byli za českými kamarády pár dní dozadu. Zážitek to byl vskutku zajímavý, nábytek se zatřásl, zadunělo to, ale děti to naštěstí prospaly. Více o zemětřesení na konci druhého travel vlogu.
Aktuálně jsme na Lefkádě, když píšeme tento článek, která nám rovněž učarovala. Náš 10 denní pobyt si pravděpodobně prodloužíme ještě o týden. Poté se přesuneme do Albánie. Naše zážitky i nadále zachycujeme na Instagramu Hravá cesta, tak se mrkněte. A cestování s dětmi zdar!