Metoda dosycení pomáhá odstranit stresové vzorce z dětství a obnovuje pocit bezpečí, říká terapeutka a dula Kristýna Strolená.
Jak zvládat náročné situace s dětmi v běžném životě i na cestách? Jak mluvit s dětmi o početí, porodu a vztahu k tělu? A proč je důležité pracovat s vlastními emocemi? Nejen o tom všem, ale i o Metodě dosycení se dozvíte v rozhovoru s Kristýnou Strolenou, terapeutkou, dulou a autorkou knihy O Zrození.
Kristýno, právě se připravuje vydání vaší knihy O Zrození, která je určená dětem i dospělým. V čem je kniha jedinečná a co vás k její tvorbě vedlo?
Jak už napovídá mé profesní zaměření, mnoho let se aktivně věnuji tématu zrození a tomu, jaký vliv má na celý následující život. A to nejen dítěte, ale i jeho matky, případně celé rodiny. Byla jsem přítomna u desítek, možná stovek porodů a zároveň se během terapií s klienty a klientkami mnohdy vracíme k prožitkům, které jsou se zrozením spojeny. Porod je zkrátka naše první velká iniciační zkušenost na světě, mimo tělo naší mámy, a jako taková v nás zanechává hluboký otisk přímo v podvědomí. Přitom víme, že je to právě podvědomí, které má největší vliv na naše prožívání.
Jaké je svět místo? Jací jsou lidé kolem nás? Mohu se uvolnit a cítit se v bezpečí? Vnímám, že je velmi důležité hovořit o významu těchto okamžiků a aktivně přispívat k tomu, aby k tak zásadní a formující zkušenosti bylo přistupováno laskavě a s respektem, jaký si zaslouží. Cílem knížky O Zrození je ukázat dětem i dospělým, jak fascinující je cesta od početí ke zrození, a prohloubit tak laskavý vztah k sobě samým. K tomu jsem v knize zvolila využití interaktivních prvků jako jsou unikátní průhledné fólie odhalující vývoj děje v čase. Celé téma jemně a citlivě dokreslují mimořádné akvarelové ilustrace. Kniha je právě teď v předprodeji skrze kampaň na platformě Donio, kde nechybí ani exkluzivní odměny pro všechny podporovatele a čtenáře.
Jak s dětmi mluvit o takto citlivých tématech, jako jsou intimita, vztah k tělu a porod?
Jsem přesvědčená, že zcela otevřeně. Obvykle se děti samy začnou zajímat a ptát. A když se ptají, jsou připravené na odpověď – úměrně svému věku. Někdy jsme to my dospělí, kdo v těchto oblastech cítí ostych hovořit na rovinu. Obvykle je za tím naše vlastní výchova a doba, kdy byla mnohá témata tabu. Také nás mohou ovlivňovat vnitřní zranění a zkreslené či mylné představy. Málokdo z nás dospělých ví, co se skutečně během početí a vývoje miminka děje, jak a proč celý proces funguje. Je to skutečně fascinující poznání, a přesto se ve školách stále běžně vyučují mnohé mýty. Třeba ten, že vítězí a vajíčko oplodní první spermie, která se k němu dostane. Přitom je to téma, které se týká nás všech. I proto vznikla knížka O Zrození, aby byla nám dospělým k ruce, když se děti začnou ptát. Třeba ve chvíli, kdy očekávají příchod sourozence. Abychom jim mohli předat porozumění svému tělu i emocím, aby si i děti uměly nastavit bezpečné hranice a rozpoznaly, co se děje, kdyby se ocitly v nebezpečné situaci. Zkrátka, se sebepoznáním přichází také větší svoboda a bezpečí.
Máte čtyři děti. Jak řešíte situace, kdy se vaše dítě rozpláče ve vlaku, vzteká se v autě nebo se stresuje na letišti? Jak mu pomoci?
Podobné situace zná asi každý rodič. Je dobré zmínit, že to není o tom, že by dítě zlobilo nebo bylo rozmazlené. Jeho nervový systém jen vyhodnotil situaci jako ohrožující a spustil poplach. Děti potřebují čas, aby se naučily regulovat své emoce a zacházet s nimi. A co si budeme povídat, někdy je to oříšek i pro nás dospělé. Co pomáhá? Nejvíc se mi osvědčuje zůstat v klidu. A to samozřejmě není vždy snadné, zvlášť když na vás kouká třeba plné letadlo lidí. Ale my jsme pro děti v náročných situacích kotvou, a když v sobě najdeme jistotu, děti se na ni dokážou naladit. Pomáhá pomalé dýchání, tichý hlas, rytmické pohupování. Naopak, když nejsme v pohodě, děti cítí, že možná hrozí nebezpečí, a jsou ve stresu, jako by jejich organismus očekával potřebu útěku nebo útoku. Můžeme udělat i spoustu věcí předem. Dětem pomáhá, když vědí, co je čeká, tedy můžeme si s nimi povídat o cestě, ukázat fotky místa, zahrát si na letadlo. Vzít si s sebou něco, co voní jako domov, třeba oblíbenou hračku nebo malou deku. Ještě před cestou si vytvořit denní rituály, se kterými lze pokračovat i během cestování. Všímám si, že existují destinace, kde jsou děti ve veřejném prostoru i se svými projevy a potřebami vnímány zcela přirozeně a jsou vítané, jinde je to naopak. I volba místa, kam s dětmi jedeme, tedy může hodně ovlivnit to, jak se cítíme.
Co když se rodičům nedaří zůstat v klidu, když jsou jejich děti třeba nervózní?
Metoda dosycení, se kterou pracuji, pomáhá rodičům, zjednodušeně řečeno, zbavit se vlastních stresových vzorců z dětství. Často, když dítě pláče, nespouští to jen jeho emoce, ale i naše vlastní dávné pocity – třeba že jsme kdysi také plakali a nikdo nás neuklidnil. Říkáme, že se ozývá naše zraněné vnitřní dítě. A když si tohle zvědomíme a uvolníme, najednou dokážeme zvládat i krizové situace mnohem klidněji. A to je dar, který dáváme nejen sobě, ale i svým dětem. Předávám ženám i mužům techniky, díky kterým si sami v sobě ukotví pocity bezpečí a klidu. A na to často velmi rychle reagují také děti. Mnohdy mi po terapii klienti píšou, že se evidentně ulevilo i jejich dětem už poté, co se vrátí domů.
Je něco, co byste chtěla rodičům vzkázat na závěr. Co by jim pomohlo jak v běžných dnech, tak na cestách?
Dovolit si zastavit a zklidnit se. Jednoduché zpomalení a uvědomění si toho, že se potřebuji najíst, napít, dojít si na toaletu, věnovat pozornost naplnění svých základních potřeb. To udělá v rámci běžného dne hodně. To mohu říct z vlastní zkušenosti. K tomu může pomoci i snížení nároků na sebe, na očekávání druhých, na děti nebo na plánované cesty. Nechte si vždy prostor a čas navíc, na pouhé společné bytí a vzájemnou všímavost. A pokud vnímáte, že potřebujete dobít baterky, dosytit se, vyléčit svá vlastní zranění, která ve vás opakovaně vyvolávají napětí nebo bolavé emoce, řekněte si o péči a pomoc. V tom vám mohu být podporou.
Více o aktivitách Kristýny Strolené lze nalézt na: https://www.terapieprozeny.cz/kdo-jsme/kristyna-strolena/
O Kristýně Strolené
Kristýna Strolená (*1990) je terapeutka, dula, laktační poradkyně a autorka knihy O Zrození. Vystudovala obory Sociální práce a Sociální patologie a prevence a Adiktologie na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Působí zejména v Praze, Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Během prožitkových terapií se zaměřuje na psychosomatiku, vztahová témata, epigenetiku a podvědomá přesvědčení.
Fotografie: Archiv Kristýny Strolené
Web: https://www.terapieprozeny.cz/kdo-jsme/kristyna-strolena/
Facebook: https://www.facebook.com/kristyna.stuchlikova.5
Instagram: https://www.instagram.com/dula.kristyna/
KONTAKT PRO MÉDIA
Tereza Kvapil Pokorná
Tel.: + 420 774 045 154
E-mail: t.k.pokorna@talentovaniumelci.cz